Po stopách staropražských příběhů
Náš výlet Starým Městem nebyl obyčejnou procházkou po turisticky známých trasách. Místo toho jsme se vydali po méně vyšlapaných stezkách, které ukrývají příběhy, jež nenajdete v běžných průvodcích. Doprovázeli nás Egon Erwin Kisch, Václav Havel, Bedřich Smetana či Tonka Šibenice – alespoň obrazně. A každá zastávka měla co nabídnout.
Hned zpočátku jsme se ocitli v samotném srdci Starého Města – v prostoru původního středověkého tržiště, které se ve 13. století začalo měnit v kamenné město. Právě tady začíná i příběh Juditina mostu a románského rozmachu. Málokdo ví, že tu kdysi sídlily Staroměstské mlýny a že právě zde dnes najdeme Muzeum Bedřicha Smetany.
Putování po staroměstských pasážích jsme podnikli i ve stopách slavného "Zuřivého reportéra" Egona Erwina Kische. Narodil se v Melantrichově ulici v domě U Dvou zlatých medvědů a celý život byl ztělesněním novinářské odvahy i osobní výstřednosti. Jeho příběhy – stejně jako jeho rodina – však tragicky poznamenal nacismus.
Na Anenském náměstí jsme se na chvíli zastavili u Divadla Na Zábradlí. Zde začínal Václav Havel jako kulisák a později dramaturg. Hned vedle stojí Pachtův palác, kde se hrálo a tvořilo – hostili tu Mozarta i Myslivečka. Dnes zde najdete hotel, ale duch hudby tu stále dýchá zdi.
Zajímavou zastávkou byla i Pražská křižovatka – prostor, který vznikl z bývalého gotického kostela sv. Anny. Ten přežil husitské bouře, chátral jako sklad papíru, ale díky Václavu a Dagmar Havlovým byl zachráněn a dnes je dějištěm kulturních událostí Nadace Vize 97. Zmínku si zaslouží i Eva Jiřičná, která navrhla jeho proměnu.
O kousek dál nás čekala Kožná ulice – kdysi centrum pražských koželuhů a zřejmě nejzapáchající místo Starého Města. Právě tady, uprostřed temných domů a špatné pověsti, vznikla legendární postava Tonky Šibenice.
Naše cesta pokračovala do míst, kde sídlila slavná Česká Expedice Václava Matěje Krameria. Zastavili jsme se také v ulici Kamzíková – v někdejším salonu Gogo, kde Gustav Mahler hrával na klavír a kde se scházely pražské i vídeňské celebrity. Bordel s dámskou obsluhou měl dokonce tematické pokoje – japonský, turecký i královský.
Na závěr jsme si prošli dům U Zlatého jednorožce – místo s bohatou historií. Právě zde měl Bedřich Smetana svou první hudební školu, v domě fungovala i první veřejná čítárna a půjčovna knih. V letech 1838–1839 tu bydlel Karel Havlíček Borovský.
Procházka končila, ale příběhy v nás zůstaly. Staré Město není jen kulisou pro turisty – je živým organismem plným minulosti, inspirace a někdy i odvážných kroků do neznáma. Kdo ví, co všechno ještě jeho uličky ukrývají?
Štěpánka Kovaříková